SANSNOM nebo TERMIT

   Tak vy chcete vědět jaké koníčky a záliby mám. Asi ano, jinak by jste nebyli na této stránce a nečetli si tyto písmenka. jsem človíček, který je velice všestraný. Baví mě téměř všechno. Jedním z mých velkých koníčků je Dračí Doupě. S touto hrou jsem začal když mi bylo asi 20 ale pořád si ji rád zahraji když je čas. A nebo když se sejdeme v hojném počtu.

   Miluji skoro všechny sporty. Sice dnes dnes u mě začíná převažovat jejich milování spíše u televizní obrazovky. Ale jako kluk jsem začínal s fotbalem (Moravská Slavia Brno), pak jsem přesedlal na stolní tenis (Moravská Slavia Brno) a nakonec jsem začal hrát kuželky (Lokomotiva Brno). Ty mi nakonec uchvátili natolik, že jsem přestoupil do největšího klubu v Brně a to do klubu KK Moravská Slavia Brno. Nebyl jsem nikdy hráč, který trhá světové rekordy na počkání, ale kuželky mě bavily a nakonec jsem si udělal i kurs rozhodčího a soudcoval zápasy první ligy. Můj osobní rekord který jsem jswem dokonce asi dva dna držel rekord kuželny ve Vyškově je 467. 

   Že se ze sportem dá začít v každém věku je stoprocentně pravda. Ve věku kdy profesionální sportovci končí kariéru, jsem začal hrát šipky. Kde jinde než v hospůdce na Moravské Slavii. Prvně v manšaftu který nesl název UHUPI Brno, ale ten měl jen půlroční trvání a pak tým, kterému jsem vymyslel název a to Amšira Brno. Vždycky jsem říkal proč slavní umělci mají fotbalovou Amforu (což v překladu znamená AMatérské FOtbalové RArity), tak proč my by jsme nemohli být AMatérské ŠIpkařské RArity. No a bylo to. Prokousávali jsme se od píky (III.liga) až do první ligy.

   Jenže ouha. Koupil jsem si počítač a co čert nechtěl, jsem si na chatu našel svoji nynější ženušku. Láska byla, je a doufám že i bude veliká a jak se říká i hory přenáší. Přestěhoval jsem se za svojí ženou do Prahy. A všechny koníčky a záliby skončili. Dojíždět na zápasy přes 200 kilometrů nemá smysl. To jistě uznáte sami. Veškerá moje sportovní aktivita tím pádem skončila. Šipky jsem dal do futrálku a stojí na nich naše tiskárna. Moje milovaná ženuška mi udělala na vánoce obrovskou radost a koupila mi.....špatně. Ježíšek mi přinesl pod stromeček terč. Jen je potřeba najít chuť a ty správné ručičky které terč nainstalolují tak, aby zapadl do našeho nového bytečku a nenarušoval jeho krásný vzhled. Už jsme o tom i mluvili a místečko jsme našli. Tak třeba se časem najdou ty správné ručičky a terč bude viset. To ale není celý výčet mých koníčků a zálib.

   Můj asi největší koníček předtím, než jsem se přestěhoval za ženuškou do Prahy byli děti. Od svých osmnácti let jsem aktivně pracoval v různých dětských organizacích. Začal jsem u Pionýra ve skupině "Spartakovci" a pak v Pionýrských tábornických oddílech (PTO) v oddíle "Spartakovy skauti práce" (SSP). Poté jsem přesedlal k České tábornické unii (ČTU) kde jsem pracoval v jihomoravské sekci v tábornickém klubu Stopa Brno. Nakonec jsme se s kamarády domluvili a založili vlastní klub TK ALbion. Jenže po přestěhování do Prahy jsem se musel vzdát každodenní práce s dětmi a zůstalo mi jen ježdění na tábory jako vedoucí či programový vedoucí. Jeden rok jsem jel s DDM Kuřim a poslední léta jezdím na Tapo-Krkatá baba. S tímto místečkem mě spojuje mnoho krásného. Děláme tu letní tábory, akce pro děti i dospěláky a hlavně je zde moc krásná příroda.

   A to ještě není zdaleko všechno. Jsou tu i jiné koníčky a záliby. Naše zahrádka, kde se konají nejen velkolepé akce které jsme nazvali obžerstvím, ale i pracovní akcičky, které nám povětšině ničí naše tělíčka. Je tu ale krásně a po většinu času tajé klidně. Sem tam zajedeme na houbičky do lesíčka a sem tam na nějakej ten výlet. Pokud se dá do koníčků také započítat zvelebování bytečku, tak to jsem asi raději také napíši. Já sám bych asi zhnil ve špíně, ale moje  milovaná ženuška mě vždycinky najde nějakou tu prácičku aby jsme měli to naše hnízdečko ještě krásnější.

   A teď už je to asi opravdu všechno. A jestli si ještě na něco vzpomenu, tak to sem ještě dopíši. Nebojte se.......